Před oponou

Svítá před oponou
mám na tvářích pudr a na rtech lesk
vítám vás poklonou, mávnutím ruky ztiším potlesk
jsem bavič, umělec, herec a tak dál
ten, co tu nejmíň tisíckrát už stál
jsem srdcař, bohém a tak trochu diplomat
někdy však taky hrací automat

Stojím na prknech, co znamenají svět
stojím tu denně snad tisíce let
sem Pierot, Don Juan, jsem válečný zvěd
jsem císař i pekař nebo Hamlet
jsem bavič, umělec, herec a tak dál
ten, co tu nejmíň tisíckrát už stál
Jsem srdcař, bohém a tak trochu diplomat
někdy však taky hrací automat

Miluju smích i pláč, aplaus, i když není zač
jsem jenom prostej příběhů podavač
miluju žal i stesk, černou, bílou, bídu, lesk
a já přiznávám, že žiju pro potlesk
tak to jsem si tak postesk