Tercie

Šťastný múzy durový stáčí slzy z okapů
když ty smutný molový vybrečí se do mraků
každý den tu čekají, až se zhorší počasí
a pak slzy srkají, suchou žízeň uhasí
takhle poznáš, jak ti je, podle tercie
člověče

Jednou z krásnejch rozpaků se oči zvedají
jindy zase z oblaků slaný slzy padají
někdy za rty zazaří bílý klapky klavíru
a pak tváře povadnou jak z mastnýho papíru
takhle poznáš, jak ti je, podle tercie
člověče

Takhle poznáš, jak ti je, podle tercie
která skrejvá záhadu
jednou slzy nalije, jindy štěstím opije
ráda mění náladu
sama v tobě ožije, celýho tě probije
když ti v žilách proteče
a tak poznáš, jak ti je, podle tercie
člověče

Tahle víla provází každýho z nás po sluchu
právě tebou prochází, tak ji chytni za ruku
a teď řekni, jak ti je?
řekni, jak ti je?
řekni, jak ti je?
řekni, jak ti je?
řekni, jak ti je, podle tercie?
Člověče

Takhle poznáš, jak ti je, podle tercie
která skrejvá záhadu
jednou slzy nalije, jindy štěstím opije
ráda mění náladu
sama v tobě ožije, celýho tě probije
když ti v žilách proteče
a tak poznáš, jak ti je, podle tercie
člověče