Nejbližší koncerty

  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo
  • 27.11.2017 Praha - Retro

Udavačka Leopolda

Milé děti, do školních osnov přibyl nový předmět – a sice čemu v novinách věřit a čemu ne. Dnes jsme se sešli proto, abychom si udělali takové malé antré – antré to není žádné sprosté slovo, ale úvod. Abyste věděli, jak to v novinách chodí.

Bulvování
Noviny bydlí ve velkých domech. V domech jsou novináři a bulvární novináři. Ti první nejsou ničím zajímaví, tak si budeme vyprávět o těch druhých. Bulvární novináři se vyznačují tím, že hodně bulvují. Dokonce tak hodně, že probulvují celé dny a noci. Bulvování spočívá v tom, že šmírují kde kdo co dělá. Nejraději mají, když se někdo zabije, a ještě lepší je, když někdo někoho zabije. To pak maji orgasmus (orgasmus si probereme až v hodinách sexuální výchovy). Když nejsou mrtvoly, tak se spokojí i s drobty, jako je facka na večírku slavných osobností, kdo kde kam komu sáh', komu vypadlo ňadro… Hodí se i použitá menstruační vložka (o vložkách taktéž v hodinách sexuální výchovy) za stěračem vozu Karla Gotta. A když se nic neděje, tak už si něco vymyslí, každej den přece musej vyjít bulvární noviny…

Čtenáři budou i zítra
Aby bulvární novináři měli z čeho žít, musí jejich články a jejich fotografie někdo sledovat, číst a prohlížet. Těm lidem, kteří bulvár sledují či i kupují, se říká čtenáři, a mezi nimi je pravděpodobně i vaše maminka a váš tatínek. Všimněte si, milé děti, že čtenářům bulváru se neříká bulvární čtenáři, ale jenom čtenáři. To proto, že slušní lidé čtou bulvár jenom tajně. Z těchto slušných lidí je složeno 49,5 % populace. Těch druhých 49,5 % populace čte bulvár veřejně a nadává, jaké tam zase píšou ohavnosti. Těm se také říká jenom čtenáři – vždyť na bulvár nadávají. Obě populace tvoří téměř jednu celou populaci, která čte včera, dnes i zítra bulvár. Aby se jedna téměř celá populace udržela při životě a bulvární novináři tak měli na auta a domy, musí se tato téměř celá jedna populace rozmnožovat – populace není sprosté slovo, ale o tom a o jejím rozmnožování opět až v hodinách sexuální výchovy.
Jistě jste se – milé děti – pozastavili nad tím, kde je to zbývající 1% populace… Vždyť 49,5 % + 49,5 % = 99%!
Zbývající jedno procento tvoří ortodoxní punkeři.

Příběh ortodoxního punkera Káje
Ortodoxní punker Káj se kdysi seznámil s ortodoxní punkerkou Močkou. Povili spolu tři děti, Blablu, Tuháka a Teplýho. Na to, jestli děti vychovávají skutečně ortodoxně punkersky, chodila dohlížet sociální pracovnice Leopolda z Odboru pro ortodoxní menšiny. Kontrolovala zejména to, jestli děti neposlouchají písně zpěváků, o kterých se píše v bulváru. A tak to jednou muselo přijít. Načapala je!
Rodiče dostali ze sociálky vyrozumění, že se jim odebírají přídavky, dětem policie odebrala sluchátka. Káj to nesl těžce. Vynadal sice dětem, ale Leopoldu, tu udavačskou sketu, chtěl zabít sekerou. Ale pak si dal jointa a čtyři vodky a svět se mu náhle zjevil růžový a vymyslel geniální plán. „Močko,“ zavolal na Močku, „potáhneme na bulvár!“. Přestrojil rodinu za trpaslíky – aby je Leopolda nepoznala a náhodou jim nepřekazila cestu. Vzal si sekeru a Močka zase košík s dobrotami. Když přišli před dům „Bulvár redakce“, začal Káj křičet: „I my chceme do bulváru!“ Káj – stejně jako jedno procento populace  – byl totiž přesvědčený o tom, že do bulváru se člověk dostane tak, že o to požádá. Představoval si, že až rodinku pozvou dál… tak si strhnou trpasičí přestrojení a nechají se otisknout! Asi jim redaktoři namočí ksichty do nějaký razítkovací barvy a poťapou jimi novinovej papír. Za odměnu dostanou všichni ti pisálci bonbóny z košíku… a kdyby se těm hajzlům nechtělo, tak jim domluví sekerou. A obrázky v novinách pak ukáže na sociálce se slovy: „Vidíte, v bulváru už dnes tisknou i ortodoxní punkery, tak proč tolik cavyku kvůli mejm dětem? Navalte zpátky přídavky i sluchátka!“
Člověk míní… a Leopolda mění. Podle nedoložených informací měl v odposleších prsty Bárta a jeho VV. Jisté je však jedno: I Leopolda se přestrojila za trpaslíka a sledovala punkerskou rodinku až před bulvár. V momentě, kdy Káj křičel „I my chceme do bulváru“, vytáhla protokol a požádala Káje, ať podepíše, že se vzdává ortodoxního punkerství. Káj se nejdřív chtěl ohnat sekerou, ale všiml si nenápadného auta… Raději podepsal s ohledem na děti. Protokol pak Leopolda v kopiích rozeslala všem ortodoxním punkerům. Ti Kájovu rodinu vyobcovali ze svého jednoprocentního ortodoxního duchovního lůna. „Ach,“ hořekoval po večerech Káj, „proč jsem rovnou místo na bulvár netáh na tu udavačku Leopoldu!“


V první řadě zleva: Blabla, Káj (se sekerou), Tuhák, Teplý, Močka (s košíkem s dobrotami). V druhé řadě vlevo u branky sociální pracovnice Leopolda (červená bunda, černé šponovky). Automobil vzadu za Močkou je plný tajných policistů, kteří kryjí Leopoldě záda.