Točil jsem na dotočné

Upřímně řečeno, Jirka Zeman mě nikdy neměl rád. Nemůže mi zapomenout, že když byl malej, neříkal jsem mu Jiříčku, ale Zemane. Nemohl se bránit, protože já jsem byl čtyřikrát vyšší a tlustší. Tak mi to teď vrací.
Jeho msty mají tisíce a jednu podob. Například – když byl začátkem září koncert pro Maxima v Kostelci nad Černými lesy a já tam hostoval s krásnou zpěvačkou Terezkou z kapely Emma, chtěl jsem, aby se mnou šel na jeviště udělat srandu. Ta spočívala v tom, že Tereze navleču koňský chomout, který jsem našel v backstage. JIrka zvedl obočí a řekl mi, že se mnou tedy žádný legrace dělat nebude. A takhle mne poslal do … už bezpočtukrát.
Mj. včera na dotočné, kde jsem včera točil (no, točit na dotočné je vtipné, nemyslíte?). Když jsem chtěl, ať dělá průvodce pro moji kameru, třikrát mne poslal do … a teprve napočtvrté s velkejma kecama se chopil mikrofonu.
Své role se ovšem zhostil výborně.
Bohužel na většinu abonentů, které oslovil, přenesl svůj bacil…
O bacilu jsem vlastně ještě nic neřek.
Ten bacil spočívá v tom, že postižený mluví hodně dlouho velmi vtipně a neřekne přitom žádná fakta.
V tom se Jiřík podporuje s Fenečkem.
Těch dvou, když se zeptáte, kolik je hodin, tak se to zaručeně nedozvíte.
Zato vyslechnete mnoho slov typu „jak bych to řekl, abych vám pravdu řekl, vlastně je to všelijak, ale zrovna jak, že, to se všechno vystříbří…“ atd. atd.
A tak se milí nedivte, když se od některých aktérů dotočné nedozvíte fakta, zato to bude velmi vtipně vyjádřeno.
Prostě chytli bacila…
A proto mám tyhle blázny rád… Sakra, není to nějaká wohnoutí písnička?