Nejbližší koncerty

  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo
  • 27.11.2017 Praha - Retro

Servus parto

Servus parto,

já vás zdravím z Hostivařského studia, kde se trápím s posledníma písničkami, který mi zbejvaj dozpívat. Chtěl bych říct, že při pomyšlení, že jsou všichni někde u vody a jestli se neutopili, jsou tam pořád, tak při tom pomyšlení mám pocit, že dělat desku je největší možná ztráta času. Musím se ale zároveň přiznat, že to je moje chyba, kdybych se v dubnu a květnu místo přípravy písniček nevěnoval nesmyslům, mohl bych bejt u rybníka taky a ne tady u Dědy. Jo jo, co můžeš udělat dnes…

 Nicméně mohu zodpovědně prohlásit, že ať už se stane cokoliv, deska je hotová. Dvanáct věcí je na stole a to v českejch. Tři písničky čekaj na text, ale pokud ten nepřijde, nic se neděje, dvanáct věcí je na desku plně dostačujících. Nechci bejt nějakej kasací čůrák, když teď řeknu, že jsme s prací spokojený, i když a to už jsem psal minule, mám pocit, že tohle nebude nějaká záležitost pro masy. Ale nám se to líbí a to je důležitý, možná nejdůležitější. Doufám, že vás to neuráží, ale je to tak, my jsme totiž brutální sobci.

 Teď jen krátkej poznatek ze života na silnicích – jezdím každém den z Jevan do Prahy do studia, asi 30 km je to a díky bodovýmu systému lze tuto trasu jet i dvě hodiny. Přesně tak, jak to předvídali jasnovidci. Lidi začli jezdit dvacet, třicet, pětatřicet, maximálně čtyřicet a tak je z Jevan do Prahy imrvére ucpa. Né že bych byl nějakej střelec, na to ani nemám auto, ale jet každej den třicet kiláků krokem tam a zpět, to už je veliká nuda. Proto jsem na začátku června odstavil auto a jezdím teď jen na motorce, což je čistá jízda a doporučuju to všem ostatním nervákům.

 Ještě bych se s křížkem po funuse bych chtěl vyvolat z paměti poslední víkend, tak jak ho prožila naše kapela. V pátek jsme navštívili Buchlovice, proslulej to letní parket, kde jsme si dali dvojkoncert s Vypsanou Fixou, z čehož se k naší radosti stává pravidlo, bo s těmi chalany je prdel  a pohoda. Měli jsme tam premiéru, tak to snad nebyla rovnou derniéra, protože bychom se třeba za rok zase rádi vrátili.

 V sobotu nás čekalo to, na co se vždycky těšíme už od ledna – Vostrov u Mnichova Hradiště. Tady jsme hráli už snad po stoosmdesátý a zase to bylo super, kouzlo Vostrova zafungovalo, počasí zapřálo, lidi se sešli a my si zahráli jak za mlada. Následovná kalba zapřáhla místní barmanstvo až do hodin pozdně ranních, někdo nešel spát vůbec a co se tam dělo…to není nic pro tyto seriozní stránky.

 Každopádně já jsem dojel zpět domů do Jeban někdy odpoledne a v lesní hospodě Chaťák jsme se sešli s několika členy Tří Sester v čele s Fanánkem, který přijeli z koncertu v Krumlově a taky vůbec nespali…seděli jsme tam, huhu, hehe, hoho, blééé a tak jsme si povídali a já přísahám, že prase bradavičnatý by nás v tu chvíli porazilo v soutěži krásy i v IQ testu. Tohle je rokenrol!!!

 A vy se mějte hulváti

Wohmat