Nejbližší koncerty

  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo
  • 27.11.2017 Praha - Retro

studio č. 20


Čááááu sokolíci a sokolice.
 Tady Jurge Zemburger.Jistě vám mé jméno nic neříká,neb ho nejspíš slyšíte poprvé. Byl jsem najmut skupinou Wohnout, která mě požádala, abych za jistého Fenka.Š napsal studiový deník, neboť ten prý neumí psát.Jelikož jsem ještě student Středního Odborného Učiliště denníkovského, doufám že nebudu ve svém prvním článku nudný.
 Tak tedy zkusme vzít věci pěkně po pořádku hezky od rána.
Přesně v 8:30 tedy v půl deváté a jako první vstal kytarista, zpěvák a vedoucí souboru  Meťjů
Homola. Odebral se na záchod, kde vykonal potřebu poté přešel do koupelny, která je ve stejné místnosti a tam se umyl. Po tomto procesu mi ovšem někam zmizel a mě nezbývalo nic jiného než se zaměřit na někoho jiného. Musel jsem, ale čekat až do jedenácti třiceti pěti. V tu chvíli, ale vstali všichni ostatní členové kapely včetně pomocného zvukaře Samuela Šmitkeho. Nerad to říkám, ale tak silný amoniakoví zápach jsem v životě nezažil. Pak jsem omdlel a proto vám nemohu  sdělit co se v místnosti odehrávalo. Nicméně myslím si, že nic pěkného a hlavně voňavého to nebylo.
  Když všichni posnídali rohlík s jahodovou marmeládou a bílou kávu, jali se někteří jedinci jmenovitě to byli Jirka.Z a Fenek.Š navštívit již podruhé onu místnost se dvěmi o na dveřích, kde každý z nich setrval minimálně dvacet tři minut a jedenáct vteřin. V případě Fenek.Š  to bylo o devět vteřin déle.
 Promiňte přátelé,ale právě mi bylo naznačeno, že se některými věcmi zabývám až příliš dlouho.Musím být tedy stručnější.
Asi ve třináct třicet vstoupili mládenci do režije nahrávacího studia, aby si poslechli dopolední práci mistra zvuku Andyho L. Chlapci mlčky naslouchali libozvučným tónům písně „Volali Králi Telefonem do Znojma“ a po jejím skončení vyjádřili své připomínky  ke kvalitě zvuku oné písně. Když se nakonec všichni shodli a řekli si,že píseň je hotová odešel jsem na oběd do přilehlé restaurace. Dal si šošovicovou polévku, kuláš, moučník a žaludeční likér. Když jsem se vrátil zpátky bylo mi řečeno,že je vyhlášena poobědní siesta a všichni odešli na ubikace. Využil jsem tedy přilehlého otomanu natáhl se a usnul.
 Když jsem se probudil a zjistil,že se nemohu hýbat a nacházím se v nějaké temné místnosti, tak podle dedukce rozpoznal, že mě někdo svázal a zavřel nejspíš do sklepa pod onu restauraci a protože se nade mnou ozývalo řinčení skla a hurónský řev Jirky.Z Fenka.Š a myslím si i Samuela.Š usoudil jsem tedy,že to byli právě oni kdo mě toto provedl.
Je mi líto, ale jistě chápete,že za takovýchto okolností  nejsem schopen dál psát tuto denní zprávu. Vůbec nechápu proč mi to udělali. Jsou to zlí, ošklivý, nezbední chlapci a já začínám vážně uvažovat o tom,že změním svůj učební obor.
  Z pozdravem a sbohem se s vámi loučí zhrzený a svázaný Jurge Zemburger.
P.S: To radši naučím Fenka.Š psát