Nejbližší koncerty

  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo
  • 27.11.2017 Praha - Retro

Starej Kráva ve světě vrcholové fotografie, který se propletl se světem wohnoutím


Ještě, než se dostanu k úspěchu naší kamarádky, musím vás uvést do obrazu. Každým rokem se do Prahy sjíždí v první půli října mezinárodní porota soutěže novinářské fotografie Czech Press Photo. Já jsem človíček, který informuje veřejnost o tom, co se na CPP děje. Posledních pár let porota vybírá fotky v rezidenci pražského primátora, která sídlí ve stejné budově jako pražská Městská knihovna. Ta budova mne fascinuje stylem „art deco“, který je patrný zejména v interiérech. Následoval secesi a byl to styl velmi honosný, luxusní. A v tom krásném prostředí leží skoro 4300 fotografií od českých a slovenských fotožurnalistů. Nad snímky rokují a hlasují porotci z médií jako je New York Times, The Guardien, AFP apod. Hvězdou letošní poroty byl ale italský fotograf Antonello Zappadu, který před časem vyfotil nahého premiéra (bývalého) Mirka Topolánka v Berlusconniho vile Certoza na Sardinii. Fotkou otřásl politickou scénou. V Itálii se s ním tamní premiér Berlusconi soudí… Antonella jsem zachytil (vlevo nahoře) s notebookem, kdy dělá video rozhovor s manželkou v Kolumbii, kde teď našel nový domov – že by Itálie byla horkou půdou? Ale tou se stane i Kolumbie, protože Antonello tam začal fotit knihu o kolumbijské kokainové mafii… Antonello má až do 10.11 výstavu na Staroměstské radnici. Kuriozitou z práce poroty byly i chvíle relaxace, které využil předseda Andrej Reiser tak, že si vlezl do prázdného kontejneru od fotografií (vpravo nahoře).


Jak vlastně svět Czech Press Photo souvisí se světem wohnoutím? Pražský primátor zaštiťuje Czech Press Photo (stejně jako prezident republiky) a poskytuje pro práci poroty i svoji rezidenci – to jsou ty krásné prostory ve stylu „art deco“. A vybírá i Grant Prahy, tedy roční stipendium pro některého ze zúčastněných autorů, který pak pro potřeby Prahy nafotí domluvené téma. A BTW se v posledních letech začal objevovat i na koncertech Wohnoutů. Byl taky na našem letním koncertu ve Vroutku. No a díky Wohnoutům jsem při výběru Grantu s Pavlem Bémem vždy utrousil pár slov o muzice – samozřejmě o té wohnuté. V roce 2008 jsem taky v rezidenci daroval Pavlovi Bémovi můj kalendář „Vyžlovka a její krás(k)y“, který byl tehdy docela populární (foto vpravo nahoře). Podotýkám, že tyto řádky píši v neděli po volbách, ve kterých je ve hře i primátorské křeslo…


A pozor, teď už přihořívá směrem k naší kamarádce (sakra, aby nezačala doutnat). Ale ještě vás trochu napnu. Kamarádka Jarmila se dostala do výběru na Fotografii roku, ale Hlavní cenu získal Martin Bandžák ze Slovenska, který nafotil dívenku z Haiti. V nejužším finále se tato fotografie utkala se snímkem Honzy Šibíka z Reflexu, na kterém je člověk ohrožený střelci (Bangkok). Silná fotka! Často se diskutuje kolem toho, proč fotky CPP vyhrávají tragédie. Já osobně mám taky raději veselý obrázky. No, vybírá to mezinárodní porota, a velmi pečlivě… Pravidla zní, že Fotografie roku má odrážet stěžejní světové či domácí události. Asi bude nejlepší nejdřív předělat svět, aby se žádný špatný věci neděly. Anebo se tvářit, že neexistují. Ale to už tu jednou bylo – za komunistů (respektive tam špatný věci existovaly jen na západ od našich hranic).


No a konečně už HOŘÍ. Naše kamarádka Jarmila Kovaříková získala 1. cenu Czech Press Photo v kategorii Reportáž. Je to velký úspěch. S Jarmilou jsme se potkávali na všech letních festivalech „České hrady“, tedy i na Moravě. K mým Útržkům laskavě poskytovala fotky kapely Wohnout, který jsem sám nestihl (no, když jsem byl zrovna na jevišti s kytarou, ani to nešlo). O Jarmile najdete postřehy v předchozích Útržcích, asi ten nejlegračnější je z mise na Bouzově. Na hradech patřila už tak nějak ke kapele, stejně jako třeba barmanka Martina a ostatní lidičky ze „staffu“ fesťáků. Nejvíce času prokecala s Jirkou Zemanem. Asi chápete mý překvapení, když jsem se o měsíc a fous poté setkal s Jarmilou prostřednictvím jejich fotografiích v „art decu“ v semifinále CPP… Osobně jsme se pak viděli na vyhlášení výsledků na tiskové konferenci v pondělí 11. října. Přišel jsem o něco později a sedl jsem si na opačný konec místnosti. Najednou koukám, že na mne někdo mává. Ten úsměv znám… Jarmila. Předtím se na mne vždycky takhle usmívala z koridoru pro fotografy pod jevištěm (za ní byly mraky diváků). Jarmilo, gratuluji a myslím, že i všichni, kdo mají rádi Wohnouty a tyhle stránky!


Jarmila Kovaříková, Czech Press Photo 2010, 1. cena v kategorii Reportáž „Život po zemětřesení v Haiti“. Když se Jarmily na tiskovce ptali, ať něco k fotografiím řekne, prohlásila: „Já si spíš myslím, že to říkají ty fotografie.“ Večer před tiskovkou se vrátila z fotografické cesty po Africe… a tak ji doma překvapila příjemná esemeska o vítězství.


Tak a nakonec pár slov o Jarmile… Opsal jsem je z katalogu: „Vystudovala DAMU, spolupracovala s reportéry na dokumentech pro Českou televizi. Tři roky působila jako reportérka v Lidových novinách, poté dva roky fotila pro agenturu ISIFA/GETTY IMAGES a nyní je fotografkou a reportérkou na volné noze. Za posledních pět let podnikla mnoho reportážních cest především do rozvojových zemí. Mezi ně patří kupříkladu reportáž o problematice AIDS v jižní Indii, o sirotcích žijících v kanálech ukrajinské Oděsy, o životě a tréninku chudých zápasníků v Senegalu a Gambii či o zemětřesení na Haiti. Za fotografie dělníků z etiopského kráteru El Sod získala v roce 2009 čestné uznání v soutěži Czech Press Photo v kategorii Každodenní život. Nyní mimo jiné pracuje společně s Andrejem Štukem na fotografickém konceptu ve slovenských cikánských osadách.“

Foto – ceny CPP 2010 – 1. cena Reportáž Jarmila Kovaříková, Fotografie roku Martin Bandžák
Foto – Oleg, Veronika Souralová