Nejbližší koncerty

  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo
  • 27.11.2017 Praha - Retro

Starej Kráva se vytelil s Los Homolos... Za pecí ve Veletíně

V pátek 25.2.2011 jsme v poklidu zkoušeli s Los Homolos na Vyžlovce, tedy Fréďa, Borůvka, Matěj a já. Naposledy jsme hráli tenhle repertoár v červnu 2010 na Ouvalským bigbítu… A teď, po téměř 3/4 roce, jsme na zkoušce sjížděli playlist. Domluvili jsme se, že uděláme zkoušku ještě těsně před koncertem… v sobotu v 16 hodin na Monínci, ze kterého je to do Veletína 15 minut autem. Honza měl dělat předskokana coby Homolka Tobolka a pak se k Los Homolos občas připojit. Až potud procházka růžovým sadem. Před 16 hodinou v sobotu na Monínec dorazil Fréďa, Honza i Borůvka. Matěj nikde. A pak telefon od Matěje: onemocněl. Takže Matějovu štafetu přebral Honza, se kterým jsme na této monínecké zkoušce projeli přes 20 písniček Los Homolos… některý nikdy nehrál… dělal si akordový poznámky na papír, velmi pečlivě. Je vám asi úplně jasný, že papír po zkoušce ihned ztratil.


V hospodě Za pecí ve Veletíně nedaleko Sedlce-Prčice jsem hrál milionkrát, ale s klukama poprvé před třemi lety. A to nám dělaly předkapelu holky Markéta a Heda, se kterejma jsem se poznal přes muziku právě tady, Za pecí. Udělali jsme z toho tradici, a tak i teď holky večer odstartovaly – výbornou muzikou! Bohužel Heda byla někde daleko v zahraničí, a tak Markéta Fialová Lesse narychlo slepila sestavu z těch, kteří byli k dispozici. Tedy dcera Natálie Lesse, Irena Mek Podlásková a kytarista Tomáš Hádek.


Honza nastoupil coby Homolka Tobolka. Tentokrát s elektickou kytarou… tedy světová premiéra. Ostatně právě tady, v hospodě Za pecí, měl v lednu 2009 světovou premiéru coby folkař. Už tehdy hrál i Činely a jiné wohnuté písničky… stejně jako dnes. No, a aby se při koncertu nenudil, začal se do mě trefovat. „Ten zmatenej pán, co tu pobíhá a hledá kabely, je můj biologickej otec.“ Tak mě představil publiku. Spratek. Pak na mě do mikrofonu houk, ať mu přinesu žluťáska, tedy pivo. U Míry jsem mu nechal natočit pivo, ale vzal jsem si i čaj – pro sebe. Na „pódiu“ jsem pak Honzovi ukázal obě tekutiny ať si vybere… hádejte, jak to dopadlo.


Honzův koncert trval necelou hoďku a diváci se při něm souhlasně tlemili. Asi to ale nebylo kvůli mýmu nápadu mu dělat na hubu beat box… „Slyším nějaký divný zvuky,“ ohodnotil spratek:)) výkon svýho fotra:)) Honza předváděl i sám umění na hubu – například jak zazpívat lidovou písničku různými styly.


Když nastoupili Los Homolos, měl jsem i anekdotu… Jak klepe rocker na nebeskou bránu, ale svatý Petr mu říká: „Ne ne, kamaráde, to byly holčičky, mejdánky, travička, chlastíček – ty patříš do pekla!“ Rocker jde do pekla a tam už jeho kámoši rockeři ladí kytary. Je celej šťastnej, taky si vezme kytaru a pak přijde Lucifer a povídá: „Pánové, příštích 3000 let budeme hrát U stánků na levnou krásu…“ No, čekal jsem, že celá hospoda spadne smíchy (a my rozjedem rock). Nespadla. Všichni tuhle písničku začali zpívat. Hotový peklo!


Koncert jel, lidi hopsali a někteří padali na zem… O zajímavou epizodu se postaral Fréďa, který ve tři ráno předváděl, jak je jeho pouzdro na kytaru nerozbitný. Hopsal po něm, přidala se Borů. Nakonec vyzkoušel pouzdro o židli – pouzdro zůstalo, židle se rozpadla. Pak jsme si objednali taxík, aby nás dovezl na Monínec. Bylo nás moc a tak se jelo na dvě várky. Já s Honzou jsme spadli do tý druhý… a čekali v mým autě, který jsme nechtěli řídit kvůli alkoholu. Mrzlo. Zatopil jsem. Honza usnul a povídá: „Mrzne tady nebo je teplo?“ To je otázka… „Teplo,“ říkám. „Tak to je dobře… já jen, že když člověk umrzá, tak prej je mu teplo.“

foto Veronika Souralová