Nejbližší koncerty

  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo
  • 27.11.2017 Praha - Retro

Pipina live story

Proč jsou na světě hudební kritici – otázka
Zdálo by se, že jsou k ničemu. Vždyť na to, abyste poznali, která písnička se vám líbí a která ne, nepotřebujete názor hudebního kritika. Anebo snad ano?

Proč jsou na světě čtenáři hudebních kritiků
Ne všichni lidé na světě si věří a mají vlastní názor. Ba dokonce je jich hodně… A proto si rádi přečtou, která písnička je špatná či dobrá, který zpěvák, raper či beat boxer je „in“ a který „out“. Jsou to lidé, kteří – podobně jako čtenáři bulváru – věří tomu, co napíší noviny.

Proč jsou na světě hudební kritici – odpověď
A vidíte, mile děti, rázem je jasné, že hudební kritici jsou tu proto, aby si nejistí lidé v novinách přečetli, jak je to doopravdy. Aby si byli jistí, že zpěvák Pěnička je fakt vůl (jak o něm říkala už Bláža ve frontě na lístky konkurenčního zpěváka Hrdličky). Ať žije Hrdlička!

Čtou i jiní než „nejistí“ hudební kritiky?
Čtou… Často z pouhé zvědavosti… A v případě muzikantů, o kterých ten či onen kritik píše, se tito muzikanti sebetrýznitelsky zajímají, který z kritiků jim to zase nandal. Když dočtou, přemýšlejí, jestli se mají oběsit anebo jenom ožrat žalem. Ale pozor! Ti zkušení muzikanti často jen mávnou rukou a řeknou – ať se kritik třeba po, ale hlavně ať nám chodí lidi na koncerty.

Vztah kritik – muzikant
Je jasné, mile děti, že mezi muzikanty a kritiky nemůže být ze samotné podstaty věci rovnoprávný vztah. Muzikant připravuje třeba rok hudební album, tráví bezesné noci, shání peníze na studio, grafika, výrobu atd. atd., aby mu posléze čerstvé album někdo anonymní okopíroval a zavěsil na internet. Kritik ovšem placku dostane od muzikanta, poslechne si ji, a pak – v rámci své momentální kondice – nabuší do počítače za plus mínus dvacet třicet minut dojmologii s názvem „Rozpaky nad novou deskou Pěničky“.

Jak chápe hudbu muzikant a jak kritik
Pro muzikanta je hudba složená nejen z nápadů a harmonií, ale i z toho, jak zní struny zn. Elixir desítky a jak devítky, kdy předrazit dobu a kdy naopak podrazit zpěvačce mikrofon, protože právě v polože ležmo z ní dostanou ty nejkvalitnější zvuky. Muzikanti jsou řemeslníci, jejichž materiálem jsou emoce. Naproti tomu kritika nezajímá podražená zpěvačka, předražená doba či desítky a devítky. Kritika paradoxně vlastně nezajímá hudba jako matérie, ale zajímá ho to, jestli se mu líbí. Zajímají ho své vlastní pocity. Zajímá ho on sám. Anebo ona sama, pokud se jedná o hudebního kritika s píčou. Slovo píča je sprosté, ale užíváme ho pro vás, milé děti, protože ho důvěrně znáte… a tak lépe porozumíte příběhu. Proto používáme i další sprostá slova, která též důvěrně znáte.


PIPINA LIVE STORY!!!
Příběh ze života hudebního kritika!

Pipina dostala lano z hudebního serveru
Milé děti, nejdříve si povíme, jak se člověk stane hudebním kritikem s píčou. Pipinin kamarád z fesťáku má kámoše, který má kámoše, který provozuje hudební server Cut Bowl. Tenhleten kámoš kámoše kámoše se doslechl (zpětně přes kámoše kámoše kámoše), že Pipina má nejen dobrý kozy a že by možná i podržela, ale že ráda nadává na internetových diskuzích kde komu. A tak ji oslovil, jestli by nenapsala recenzi na nové album skupiny Mouka. Nemá sice žádný prachy, jak by jí to zaplatil, ale vezme ji za to zadarmo na koncert skupiny Mašle z podkroví, kde se může ožrat. Též zadarmo. Pipina byla z nabídky celá natěšená – konečně se nebude muset skrývat pod nějakými knicky jako fikusvlahvi či bastardkadvojita v internetovejch diskuzích, ale zanadává si pěkně od plic pod svým občanským jménem Pipina.

Pipina utužuje přátelství s kámošem kámoše kámoše
Trochu proti logice věcí šla Pipina nejdřív na koncert Mašle z podkroví, kde se ožrala. Mašle totiž hrála v úterý, ale recenzi na Mouku stačilo odevzdat ve středu. Od kámoše kámoše kámoše z Cut Bowl si v baru po koncertu Mašle nechala osahat kozy, ale nepíchala s ním, protože napoprvé TO TEDY NE!!! Teda tak mu to aspoň říkala, ve skutečnosti byla tak opilá, že nevěděla, kde má prdel, kde ksicht a kde kundu. Nicméně – i když byla jen ošahávačka – si potvrdili doživotní spolupráci v oblasti hudby. Osahávač z Cut Bowl od Pipiny nikdy nic nečetl…

Pipina píše recenzi
Pipina se probudila doma ve tři odpoledne. Nepamatovala se, jak se sem vůbec dostala a chtělo se jí hrozně na záchod. Běžela k míse a náhle se dostavil divný pocit. Jako by měla rozsypané tělo, kde jednotlivé části do sebe nepasujou. Pracně se snažila rozpomenout, kam zašantročila prdel, ksicht a píču. Když si uvědomila, že je má asi stále při sobě, ale rozštelované, poskládala jednotlivé části do přijatelné fyzické posloupnosti a na druhý pokus zasedla správnou částí těla na mísu (napoprvé tam strkala rameno). Zapálila si a najednou ji bliklo hlavou: jé – já musím napsat tu recenzi na Mouku! Běžela pro notebook a vzala si ho zpátky na toaletu, protože bylo jasné, že z mísy nemůže odejít na dobu delší než dvě minuty. Pustila si Mouku z noťase, ale ten se kousal. Dohromady se zvuky, které vydávaly její zbědované vnitřnosti, to byl vskutku velkolepý koncert. „Mouka“, začala psát Pipina, „mě teda upřímně řečeno nijak nedostala… upřímně řečeno se mi z tý zkurvený Mouky otáčej všechny vnitřnosti.“ Pipina se krátce zamyslela a pak vymazala slovo zkurvený a nahradila ho slovem nevonící. To považovala za tak dobrý fór, že nakonec podle této první věty nazvala i celou recenzi Když Mouka nevoní.

Pipina se zavedla
Milé děti, a tak Pipina napsala svoji první hudební kritiku na toaletě za dvě hodiny. Je jasné, že o nějakých předražených dobách či strunách sily deset neměla ani šajnu. Byla však hluboce přesvědčená, že je fakt dobrá, protože přesně ví, co je hezký a co ne. Hezký je to, co se jí líbí. A naopak. Vždyť je to tak prosté. Pipina se pak stala oblíbenou autorkou kámoše kámoše kámoše, který už jí posléze nejen osahával. Naučila se pak psát recenze rychle, i pod dvacet minut. Podmínkou však bylo – musí to být doma na toaletě. Jen takové prostředí pro ní bylo inspirativní.

Pipina má pracovnu na toaletě – na stálo
Pipina totiž jednou zkoušela napsat recenzi v obýváku, ale nešlo jí to. Zjistila, že pokud nesedí na míse, psaní hudebních kritik jí vůbec nejde. Mimo toaletu ztrácely recenze říznost a dokonce se přistihla, že pochválila hard vodkovou skupinu Vodka v rohlíku. Tak to teda ne! Na toaletu si pořídila toaletní stoleček, wifinu tam měla, takže posílala recenze přímo z hajzlíku. Máma, táta a brácha byli z Pipiny trochu nešťastní – věčně obsazené WC radosti nepřidá. Nejčastější rodinné dialogy probíhaly z předsíně skrz dveře na toaletu. Vypadaly takto: „Pipinko, mamince i mě se už hrozně chce! Jestli nečůráš a nekakáš, ale píšeš hudební kritiku, tak my půjdeme do metra na veřejné toalety…“ Pipina si proto pořídila svítící ceduli a nechala ji namontovat zvenčí na dveře toalety. Když psala, rozsvítila červený nápis: „TVOŘÍM“ Tady je, milé děti, nutno poznamenat jednu nechutnou podrobnost. Někdy psala přímo při tom, když tlačila. Pasáže kritiky, které stvořila v momentech, kdy její tělo opouštěly zbytky včerejší večeře, byly obzvláště hutné.

Pipina potkává Boží vnuknutí
Jednou šla Pipina na nákup do sámošky, když k ní přišel neznámý chlapík s moučnou tváří a řekl jí: „Ty jsi ale neskutečná kráva.“ A hned odešel. To jsou dneska lidi, honilo se jí hlavou… Ale pak v tom uviděla Boží vnuknutí. Vždyť dnes na WC bude psát recenzi na kapelu Venkovská cesta, která má ústřední písničku Kráva v jeteli. To bude titulek! Hned vytočila mobil na kámoše kámoše kámoše do Cut Bowl: „Čau, tak do avíza na moji příšti kritiku dej, diktuju… Pipina opět recenzuje – tentokrát skupinu Venkovská cesta – zítra čtěte její článek s názvem Neskutečná kráva.

PS.: Milé děti, hádanka do příště – kdo byl onen chlapík s moučnou tváří:
A Ředitel sportovního areálu Monínec
B Kapelník skupiny Mouka
C Kadeřnice z Kostelce nad Černými lesy