Nejbližší koncerty

  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo
  • 27.11.2017 Praha - Retro

Pinďa live story

Příběh o Pinďovi, který si všímal, jak si ho holky všímaj. Milé děti, dnes je svátek zamilovaných, Sv. Valentýna. A tak si budeme povídat o tom, jak kluk pozná, že je pro dívku přitažlivý a že z toho může být i láska!

Co je to láska?
Milé děti, dnešní lekce je pro vás vstupem do světa dospělých. Ukážeme si, jak chlapec pozná lásku ženy. Nejdříve si však vysvětleme, co je to láska ženy. Láska ženy začíná tím, že má dospělý chlapec či muž něco hezkého. Třeba hezké auto. Láska ženy je tedy příchylnost k nějaké hezké věci, kterou chlapec – muž – disponuje.

Janča a stádo vlčáků
Janče se vdávala sestra. Opila se na její svatbě. Natřásala se před svatebními hosty mužského pohlaví, tančila na stole, tu a tam jí vypadlo bujné ňadro z výstřihu. Když se kolem ní ve dvě v noci vlnilo stádo nadržených vlčáků, vykřikla: „Mrdat* se vám chce, co? Ale to byste museli mít audinu á osmičku…“ Janče bylo teprve sedmnáct, ale hlavní ženský pud jí už fungoval.
*neslušné slovo

Signály náklonosti
Aby žena ulovila chlapce – muže – s audinou á osmičkou, musí vyslat signály o tom, že je přístupná lásce. Signály mohou být vědomé či podvědomé.

Signály vědomé
To jsou ty, které si žena – dívka – sama uvědomuje. Když poprvé uvidí láskyhodného muže – chlapce -, zaútočí zcela nepokrytě. Například: „Nechceš moje číslo na mobil?“. Nebo: „Co kdybychopm si někam vyrazili?“

Signály podvědomé
To jsou ty, které si žena – dívka – sama neuvědomuje. Když poprvé uvidí láskyhodného muže – chlapce -, nenabízí ani číslo, ani schůzku. Jen se začne jinak chovat. Například se směje všem jeho vtipům, byť sebeblbějším. Nebo si projíždí rukou vlasy a natřásá je.

Příjemce signálů
Lovený chlapec – muž – je polichocen, jakému zájmu ženy – dívky – je vystaven. Myslí jen na jedno – jak ji dostat do postele. Náklonost ženy – dívky – ovšem nepříčítá své audině, ale svému šarmu. Je přece báječný, to musí každý uznat!

Milé děti, ne vždy je příběh lásky tak jednoduchý, jak jsme si doteď říkali. Někdy se může pěkně zamotat. O tom je story Pinďi.


Pinďa live story

Pinďa a Lukas
Pinďa a Lukas byli spolužáci ze základky na malém městě. Byli nerozluční kamarádi a pekli to spolu i když jim táhlo na třicet. Stále žili na svém malém městě. Jak to dnes chodí, neměli ani děti ani manželky, protože na to je vždycky dost času. Hodně chvil trávili na skatech, na koncertech a na barech. Nejoblíběnějším byl bar Honolulu.

V baru Honolulu
Báreček Honolulu je hned kousek od náměstí. Chodí sem i hezká děvčata, jako je Radka. A právě té jednoho dne padl do oka Pinďa.

Pinďův dosavadní milostný život.
Upřímně řečeno nestál za nic. Pinďa byl hrozně stydlivý a při představě, že přemlouvá děvče na rande a ono mu dá košem ještě dřív, než se sejdou, jímaly jeho přirozenou mužskou ješitnost mdloby. Vlastně nevěděl, jak se s ženou – dívkou – seznámit. Inzeráty mu byly protivný, oslovit nějakou se styděl… Prostě to měl těžký.

Zájem žen podle článku na webu
Proto hledal na webu, jak má poznat, když se ženě – dívce – líbí. Holku, u které by poznal. že na něj bere, by přece stačilo jen požádat o schůzku a vše už by šlo samo. Kdyby na jistotu poznal, že se nějaké líbí, nehrozil by mu trapák, že ho odmítne. A tak na webu v rubrice pro muže jednoho časopisu našel čtyři indicie, podle kterých chlápek pozná ženský zájem!

Čtyři indicie zájmu
Milé děti, o dvou indicíích jsme už mluvili, ale Pinďa byl nováček, a tak si je vyslechněme ještě jednou. Třetí i čtvrtá pro vás budou novinkou.

Žena se směje každému žertu, který muž řekne. I když ostatní mají kamenný ksichty, protože to byla pěkná hovadina.
Žena si mimoděk prohrabává vlasy, drbe na bradě, či si mne předloktí.
V sedu nemá nohy křížem, má je buď vedle sebe nebo mírně roztažené. Ve stoje je k muži mírně nakročená, nemá nohy křížem.
upřený pohled.

S těmito znalostmí vyrazil jednoho večera Pinďa do Honolulu.

Radka vysílá signály
Pinďa stál u baru s Lukasem. Oba pocucávali ledové drinky a hádali se, jestli je lepší Vypsaná fixa, Divokej Bill anebo Monkey Bussines. V tom Pinďa periférním viděním zaznamenal jakési zvláštní pohyby. Otočil se a uviděl dívku, která si prohrabávala vlasy, drbala se na bradě a pak si mnula předloktí. Při tom se na něj upřeně dívala. Pinďa se celý rozklepal! Že by? Ale pořád tomu nemohl uvěřit. Zkusí zažertovat, a uvidí se, co ona na to. Uměl krásný vtip o opicích, ten určitě zabere. „Víte proč mají opice rády banány?“ Dívka napjatě poslouhala, ale v tu ránu Pinďa zapomněl pointu. A aby něco vůběc řekl, nazdařbůh plácl první blbost, která ho napadla: „Protože jsou žlutý.“ Teď jsem se pěkně ztrapnil, říkal si v duchu, ale dívka vypukla v hurónský smích, jako by slyšela nejlepší anekdotu svýho života. Pak k němu mírně nakročila. Bylo desátýho února, dvacet dva hodin, třicet pět minut, dvanáct vteřin.

Rande na Sv. Vaĺentýna
Pinďa si koupil nový skejťácký boty dégéčka, okviksilveroval se novejma kalhotama i bundou. Dokonce se vysprchoval a navoněl pánskou kolínskou. Pod hodinama na náměstí už stepoval o deset minut dřív. Jenže byla celá, tedy tři odpoledne, a Radka nikde. Nepřišla ani ve čtvrt, ani v půl, ani ve třičtvrtě. Pinďa počkal pro jistotu až do čtvrt na pět… ale nepřišla. „Zasraná rubrika pro muže,“ zařval na celý náměstí a šel do Honolulu.

Pinďa to vidí!!!
Pinďa se v Honolulu zpil do němoty. Ležel pak hlavou na stolu a nenáviděl celej svět. V deset večer se trochu probral z deliria a šel si na bar pro panáka. A hele, stojí tam Lukas a vedle něj Radka! Já to tý mrše vytmavím, rozhodl se Pinďa, ale ke svému údivu šel místo dopředu dozadu…Byl tak sťatej, že mohl chodit jen dozadu – to jak chytal balanc, aby nespad na záda… Kecl si zase na židli. A zíral na Lukase a Radku. Radka si směrem k Lukasovi prohrabávala vlasy, smála se všemu, co řekl, byla k němu mírně nakročená a oči na něm mohla nechat.

Happy end pro Lukase
Náš příběh končí smutně pro Pinďu a vesele pro Lukase. Lukas začal s Radkou chodit, postavili si barák a mají spolu dvě děti.

Tajemství na konec
Asi si říkáte, mile děti, proč to tak dopadlo. Radka ale nebyla žádná mrcha, jak byste si mohli myslet. Jen dělala v místní bańce a podle částek na kontech svobodných mládenců si vybírala potencionálního ženicha… No a stal se jí omyl. Přehlédla se v kompu ve jméně. Žila v domnění, že Pinďa má osmačtyřicet milionů a s tím šla i do baru Honolulu. Ale protože je pečlivá, ještě před randetem s Pinďou na Sv. Valentýna kontorolvala jeho účet – a s hrůzou zjistila, že tam má zásek mínus osmnáct tisíc. Horečně hledala, kdo je majitelem oné osmačtyřicítky… Těch osmačtyřicet míčů bylo na kontě Lukase! Ještě všechno třikrát překontrolovala… Ano, Lukas je ten, koho miluje! Na rande s Pinďou nešla, a místo na náměstí pod hodiny vyrazila onoho Valentýna večer do Honolulu… jestli tam náhodou nepotká Lukase. Ale dál už to znáte, milé děti.

PS.: Zapomněl jsem říct, milé děti, že před Radčiným a Lukasovým barákem parkuje audina á osmička. Ale to jste si asi domyslely.

Milé děti, jako vždy mám malý kvíz. Žena miluje muže…

A. Protože se jí líbí, že jeho maminka jim bude stlát, vařit a uklízet
B. Protože mu to sluší v jeho audině
C. Protože by chtěla píchat* s jeho ženatým kamarádem

*píchat není sprosté slovo, je to slovo opisné


BONUS

Došlo po uveřejnění.......

Vážený pane Olegu,
velmi jste mne svým okénkem zklamal! To co píšete o ženách je urážlivé a dotýká se to i mne osobně. Ženy nejsou tak chamtivé, jak tvrdíte – to je spíše znak mužů – vezměte si Grosse, Mrázka, Al Capona a ostatní zlatokopy, kteří se kvůli penězům i mezi sebou vraždí. My ženy jsme naopak citlivé a nezištně milující bytosti. Jestliže jsou mezi námy některé „zlatokopky“, jde o výjimky, které nemůžete zobecňovat.
Dále přidávám i příběh Růženky. Růženka byla chudé děvče, které často nemělo co do úst. Proto bylo rádo (to děvče), když přijeli dva princové na bílých koních. Ríša a Míša. Princové byla jednobuněčná dvojčata, stejně jako ti koníci. Prostě všichni k nerozeznání. Ríša zdědil celé království, Míša (protože se narodil o tři vteřiny později) neměl nic, kromě rakoviny prostaty. Nemoc na něj uvalila zlá čarodějnice Baba Gaga kvůli tomu, že se jako kluk posmíval její chaloupce na kuřích nožkách. Když si Růženka měla jednoho z nich vybrat za ženicha, měla hroznou hrůzu, že náhodou zvolí zdravého a bohatého Ríšu. Naštěstí přilétla kouzelná muška a nemocnému chudému Míšovi sedla na čelo. Podle mouchy tak Růženka poznala svoji lásku. Vdala se, Míša umřel a Růženka zdědla hovno, které po něm zbylo. Takové milující a nezištné bytosti jsme my, ženy. Prosím proto o veřejnou omluvu všem ženám na světě!
Olivie Kartonová, Plzeň

Vážená Olivie
a všechny ženy celého světa. Velmi se omlouvám, pokud se některé z vás moje okénko dotklo! Ovšem podklady mi dodala redakční rada, která je složená z Mgr. Rostislava Fpuska, pedagoga, JuDr. Františka Pšeničky, advokáta, PhaedaeDR Iwsdila Hjoebsji, diplomovaného šamana (Papua Nová Guinea) a konečně i Karla Nováka, bez titulu, tč. bezdomovce (máme ho v radě kvůli vyvážení).

PS2: Napsala mi i Gábina: „…my nechcem audinu, ty se furt rozbíjej:)))“
Přikládám i reakce z Facebooku.