Nejbližší koncerty

  • 18.11.2017 Jihlava – DKO
  • 24.11.2017 Svitavy – Fabrika
  • 25.11.2017 Ústí nad Labem – Severočeské divadlo

Finální pohlednice z finálního finále

Předem se omlouvám, že jsem se s okénkem poloudal. Ale mohou za to kluci – zapřáhli mne do výroby Wohnout Tribune… A taky se omlouvám panu Nevímu z minulého okénka. Jednalo se o Petra Horváta, špičkového skejtaře… se kterým Matěj do Wohnout Tribune udělal velký rozhovor. No, jsem skejtařsky nevzdělanej. Takže žádnej nějakej Nevím, ale jeden konkrétní Horvát.


CD se po nocích míchalo a mastrovalo ve studiu Zdeňka Šikýře. Tedy tam, kde vznikalo Best of a řada dalších wohnutejch placek – i ta první, Cundalla. Je to studio na periferii Prahy. Tenhle kout má velkej Genius Loci. Leží nad hostivařskou magistrálou. Ta má dvě dopravní tepny. Při bloumání nocí mne svíraly jak nadržený stehna holek, který si mne po tmě spletly s Jágrem. Nedalo mi to, a ta stehna jsem vyfotil. To je ten spodní obrázek.


Na Strahově se točil klip k písničce Našim klientům. Na modrém, tzv. klíčovacím pozadí. To je šikovná věcička, protože ve stříhacím programu videa pak tu modrou vyměníte za cokoliv, co není modré. Třeba za kremroli, pivo. Nebo karbanátek. Což by se mi líbilo nejvíc. No, nechme se překvapit, co tam pak bude. Bohužel jsem při focení minul Fenka s Jirkou, páč klip se točil po jednotlivejch osobách a kluci se ve studiu nesešli dohromady… a já byl vázanej na odjezd Honzovým autem…


Spot točila partička filmařskejch studentů z Písku… Ve Vraným nad Vltavou, ve starý rozpadající se fabrice. Kluci byli podnikatelsky v oblecích (poprvé a naposledy v životě) a tak jsem nafotil i promo fotku – ještě před tím, než po nich kompars začal házet rajčata. Ale pro vás jsem vybral právě obrázek z konce natáčení, kdy ve vzduchu lítá peří a kluci jsou už zmazaní od rajčat a jinýho svinstva. Mimochodem – cestou na Vyžlovku nám, tedy Honzovi, došla nafta… což teda vůbec podnikatelský nebylo.


Cédéčka se pro Sony BMG vyráběla v Čelakovicích ve firmě Fermata. Nová fabrika na zelený louce mne překvapila rozlehlostí i způsobem výrobního procesu. Automatizované stroje, propojené mezi patry… Drť se sype z prvního patra do mašin v přízemí a tam se to všechno peče a smaží, pak potiskne a… A cédéčka dírama padají na špindl, jak se říká zachycovacímu trnu. Prosím žádné narážky a podobenství. No… a pak ženské ručně strkají céda do krabiček a kompletují s booklety… To je ta druhá strana mince. Ne všechno na tomto světě funguje jak automaty na vratný láhve:))


Nápad vydávat noviny se urodil rychle, někdy v dubnu, ale jak by měly vypadat? Měsíc jsme se dohadovali nad formátem, počtem stran, grafikou… kvalitou papíru. A nákladem. A názvem. Původně to měly být Wohnoutoviny, ale nakonec zvítězil název Wohnout Tribune. Když jsme se rozhodli pro tradiční velkoformát, jakým jsou Mf Dnes nebo Lidovky, vymýšleli jsme layout. Už předtím měla Gábina něco od kamaráda kluků Michala… Ale teď bylo zase všechno trochu jinak, Honza s něčím přišel, já taky (to jsou ty dva obrázky vpravo). S Matějem jsme pak udělali definitivní „hlavičku“ (vlevo finální podoba WT). A pak začalo plnění obsahem… Coby člověk živící se zčásti psaním právě pro noviny a časopisy nejrůznějšího druhu, jsem zvyklý na objednávky asi tohoto znění: „Lov žraloků, hlavní text seriózně 4500 znaků, dva boxy historky slang 90 znaků, výkřik 25 znaků, perex 45 znaků, titulek střední bulvár do 14 znaků.“ U WT zněly objednávky asi takto: „Hele kámo, nenapsal bys nám něco?“ A tak si každý autor literárně jamoval:)) Proč ne… vždyť noviny vydává Svaz českých bohémů…


Tisková konference měla jednu velkou přednost – „guláš“ po indicku (to je můj osobní název, určitě se to jmenuje jinak). Pak taky dva nedostatky:)) Honzu a Jirku, kteří probděli noc, protože něco špatnýho snědli. A umírali. Fenek s Matějem ale byli fit. Jinak vše proběhlo v Praze v Rock Café ve středu 15. června od 11 hodin. Novinářů bylo hodně a taky bylo hodně dotazů, což mne potěšilo…. Znám i tiskovky, kde se nikdo nezeptá na nic a protagonistům pak nezbývá nic jinýho než ta šílená věta: „Protože nejsou žádné dotazy, zveme vás na občerstvení“. Asi nejkurióznějším momentem byl dotaz, jestli Wohnouti chystají vinyl jako wanastovky… A tak jsme se v odpovědi dozvěděli, že kluci chystají limitovanou sérii vinylu v počtu deseti až sto kusů. Protože cédéčka – jak známo – se po desátém přehrání mohou vyhodit… Možná přijdou v potaz i magnetofonové kazety.


Dotočná byla večer po tiskovce na koupáku na Vyžlovce. Kromě V.I.P. se na ní vyskytl i velmi společenský jedinec, který se hlasitě a neustále dožadoval kytary. Nevím kdo to byl, tak mu budu říkat Nevím (není totožný s Horvátem). Když odešel, na koupáku najednou ubylo o dost decibalů. Pak jsem se vrátil na chatu… a Nevím ležel na verandě ve spacáku. „Čau kámo, nevadím ti, viď?“ Bylo k páté ráno, už lezlo slunce… Nejen slunce – ze spacáku vylezl i Nevím, vytasil mobil a začal mi pouštět svoje písničky, ke kterým mi hlasitě zpíval. Z pochopitelných důvodů fotku Nevíma nezveřejňuji. Nechci si zase udělat ostudu. Třeba to byl vítěz Super Star… Uvidíme, co na to příští Wohnout Tribune.