Pupík live story

Příběh o tlustém flétnistovi Pupíkovi, který chtěl zhubnout. Milé děti, dnes si budeme povídat o Novoročních předsevzetích.

Co je to Nový rok?
Milé děti, Nový rok je rok, který začal, když Starý rok skončil. Nový rok je pěkný opruz, protože každého čeká jedna nemilá povinnost – dát si Novoroční předsevzetí.

Novoroční předsevzetí
Novoroční předsevzetí je odporný úkol, který dáváme sami sobě a který nikdy nesplníme. Nesplníme ho, protože se týká nějaké naší hnusné vlastnosti, se kterou bojujeme marně už dlouho a každý rok si říkáme – od tohoto Nového roku už fakt tu hnusnou vlastnost odstraníme.

Hnusné vlastnosti
Je to kouření, pití alkoholu, fetování, dloubání se v nose na veřejnosti, lenost, časté používání nehezkých slov jako kúúúrvapííča, tysešdegeš a mnoho dalších hnusných vlastností. Jednou z nich je i tloušťka. Poslyšte proto příběh tlusťocha, flétnisty Pupíka, který si dal předesvzetí, že od Nového roku začne hubnout.

Pupík live story

Tentokrát fakt doopravdy
V roce 1990 mu bylo třináct a už měl devadesát, v prosinci 1999 sto deset. Proto si dal prvního ledna 2000 Novoroční předsevzetí, že zhubne alespoň o těch dvacet kilo – nazpátek do roku devadesát na devadesát kilo. Nepovedlo se. V roce 2010 měl stotřicet a dal si opět předsevzetí, že tentokrát fakt doopravdy, skutečně a jistojistě, zhubne. Koupil si tlustý denní kalendář a napsal si diety podle dní, týdnů a měsíců. Na každé stránce byla i kolonka Poznámka.

Poznámka z 12. 1. 2011
„Tak se zdá, že jdu konečně do sebe. Už dvanáct dní jím jen mrkev… Má málo kalorií. Cítím, jak se mi lépe chodí a dýchá. Musím ji jíst až do jednatřicátýho února.“

Poznámka z 29. 1. 2011
„Už se to moc nedá vydžet, ta mrkev zasraná…Ale ještě měsíc. Vydžet! Vydržet!“

Poznámka z 17. 2. 2011
„Zhubl jsem už o šest kilo. Mám žlutou kůži… Lidový léčitel mi říkal, že mám v prdeli játra a prodal mi zázračný čaj za dva tisíce.“

Poznámka z 1. 3. 2011
„Čaj nepomohl, jsem stále žlutý. Asi brzo umřu. Zjistil jsem, že únor nemá třicet jedna dní. Máma mě dotáhla k doktorovi a ten mne poslal na kožní. Kožařka se zeptala, jestli náhodou nejím moc mrkve – co je jí do toho?“

Poznámka z 14. 4. 2011
„Najel jsem na dušené filé a kuřecí prsíčka. Mají málo kalorií. Ale jen pět deka denně. Mám pořád hrozný, ale hrozný hlad! Zhubl jsem už o devět kilo!“

Poznámka z 4. 5. 2011
„Dnes jsme měli sraz základní školy v luxusním hotelu. Přinesli nám obří mísu s tatarákem a postavili ji doprostřed stolu. Nedám si ani sousto… Ale pak jsem vypil trochu vína a nevím jak je to možné… Ale nečekaně – i pro mne – jsem se na mísu vrhl jak vlk. Všechen tatarák jsem spolužákům sežral za pět minut. Dostal jsem dvě facky. Od Jírovce, kterej mě mlátil celou základku… hrdina.“

Poznámka z 7. 5. 2011
„Pořád se vážím, jestli se ten tatarák nějak výrazně projeví na váze, ale kupodivu jsem nepřibral. A navíc už nemám žlutou kůži. Tak to je skvělý. Ale vlčí hlad už u sebe nebudu tolerovat!“

Poznámka z 13. 6. 2011
„Dnes mě nasrali v hospodě. Už jsem zhubnul na krásnejch sto osmnáct kilo, a lidi se mě přesto ptaj, jestli jsem profesionální zápasník Sumo. Řek jsem, že ne, že jsem flétnista a vytáhl jsem z kapsy flétničku velkou asi jako kolíček na prádlo, kterou sebou pro sychr pořád nosím. Pískl jsem na ni a jedna svině povídá – flétnisti maj pinďoura velkýho jak nástroj, na kterej hrajou. A jinej debil: to ty hubený flétnisti, ty tlustý ho maj ještě jednou tak menšího.“

Poznámka z 17. 7. 2011
„Odpoledne jsme hráli s orchestrem na lázeňské kolonádě. Bylo vedro a najedou se mi udělalo mdlo. Po koncertě jsem šel ke stánku s buřtama a tajně si jeden buřt koupil. Tajně sám před sebou, abych to neviděl. Pak jsem šel v parku za strom a tajně buřta snědl. Snad jsem si toho nevšiml! To byla dobrota, ou jé!“

Poznámka z 4. 8. 2011
„Zase se mi udělalo mdlo. Máma říká, že to s tou dietou přeháním. A přinesla mi vanilkový rohlíčky. Tak jsem je hodil do koše.“

Poznámka z 5. 8. 2011
„Můj pes Alík vyhrabal z koše vanilkový rohlíčky a sežral je. Děsně mě to rozčílilo a zmlátil jsem ho. Málem jsem ho zabil a řval jsem přitom jak nepříčetný "vanilkový rohlíčky se v týhle zemi žrát nebudou!“. Nevím, co to do mne vjelo… asi budu muset k psychiatrovi."

Poznámka z 21. 9. 2011
„Už tři týdny chodím k psychiatrovi. Poradil mi, že kdyby na mne přišla žravá, mám si vzít sedativum, který touhu po jídle utlumí. A sedativum mi předepsal.“

Poznámka z 24. 9. 2011
„Už tři dny polykám sedativa. Je mi všechno jedno. A tak jsem sežral kilo ovaru a je mi to úplně fuk.“

Poznámka z 16. 10. 2011
„Po sedativech jsem přibral o osm kilo…. mám už zase skoro stotřicet… a je mi to úplně fuk.“

Poznámka z 12. 11. 2011
„Sedativa už neberu, ale na všechno jsem se vykašlal… tohle fakt nemá cenu. Začnu zase od Novýho roku a teď si udělám dovolenou. Tedy žrací dovolenou.“

Poznámka z 24. 12. 2011
„Tak už přes měsíc jím zase normálně. Žádný zlatý prase na Štědrý den jsem nedržel, to tak. Ráno půl kila sekaný, ke svačince kyblík cukroví, oběd řízky a teď večer už polykým šestou porci smaženýho kapra. Bramborový salát máme v kýblu, aby náhodou nedošel. Vážím sto třicet tři.“

Poznámka z 1. 1. 2012
„Začínám dietu. Tentokrát nekompromisní, s ocelovou disiciplínou. Ráno čaj, k obědu list z hlávkovýho zelí. Má skoro nula kalorií. K večeři si nedám nic, jen si zapískám na flétnu nahý před zrcadlem… odmyslím si břicho, ruce a hlavu… a rentgenovým pohledem se do zrcadla prokouknu, jestli mám pinďoura fakt menšího než ta flétna.“

Milé děti, jako obvykle mám pro vás malý kvíz. Co je to kalorie?

1. Sexuální praktika v thajském nevěstinci
2. Jednotka energie
3. Značka pánské vody po holení