O jedný vypečený manažerce

Ahoj Lidi,

Je tu jaro 2012 a to láká k tvoření. To jaro minulé jsme s Wohnoutama natočili desku Našim klientům – myslím, že právě někdy v tuhle dobu jsme začínali točit základy, to znamená bicí a basu. Svůj akustickej projekt Homolka Tobolka jsem točil také na jaře, tuším, že už jsou to tři roky. Takže vlastně, jak říkám, jaro je nejen k tvoření ideální.
Když už mluvím o mé akustické desce, dovolím si upustit pár řádků navíc. Tuhle záležitost jsem si vysnil a podařilo se mi jí dotáhnout do konce. Kdo neví o co jde, tak je to vlastně folkové CD, které jsem vydal a následně k němu udělal pár koncertů. Byla to v tu dobu moje srdcovka. Napsal jsem si písničky, složil k nim texty, udělal grafiku obalu a poslal to do světa. Byl to půlrok celkem intenzivní práce, ale o tu ani tak nešlo. Spíš to bylo něco, čím jsem žil.
Vydání jsem svěřil do rukou naší tehdejší wohnoutí manažerky. Tahle Martina Tůmová (dnes Bínová) zařídila potřebné věci kolem vydání a všecko bylo super.
Dnes už Tůmová/Bínová není naše manažerka, ani Wohnoutí, ani moje. Nechci tu psát o důvodech, ale jen podotknu to, že po ní zůstaly nevysvětlitelné finanční jevy, které nám už nikdy nedokázala vysvětlit.
Stejně tak to dopadlo s mým vysněným CD Homolka Tobolka. Chci, aby jste věděli, že pokud si ho koupíte v obchodě, veškeré finance končí v kapse týhle vypečený manažerky (stejně tak je to i wohnoutím albem Karton veverek). To znamená vlk se nažral a autor ostrouhal:) Pokoušel jsem se s tím něco dělat, ale je to jen ztráta energie, kterou můžu využít k novejm věcem. Tak alespoň píšu těhlech pár řádků, aby jste věděli jak to je. My Wohnouti, ani Homolka Tobolka, nejsme první (a myslím ani poslední) komu Martina Tůmová/Bínová udělala podobnou věc. Doufáme, že boží mlýny melou. Možná je tedy lepší si tyto dvě CD kupovat přes náš shop na www.wohnout.cz, nebo na koncertech u našeho prodejce.
A teď zas z jiného soudku. Nyní mám v ruce demáč k novému akustickému projektu. Vybírám ze sedmnácti věcí, který nahraju a pošlu do světa. Je to spíše instrumentální záležitost a z velký části si ji realizuju doma. Ještě čekám, až našetřím dostatek peněz a budu moct vše dotáhnout do konce, neb tentokrát si to chci platit sám. Nemám termín, ale natáčím ve volném toku dní, nestresován a netlačen, což si užívám.
Za nějakej čas se taky rozjede pozvolný zkoušení nápadů na následující wohnoutí počin, takže vyhlídky jsou nedohledný:).
Poslední, co bych chtěl sdělit, je moje akustický hraní v Balbínově poetické hospůdce (Balbínova 6, Praha 2) a to 2.5. tohoto roku. V podání zpěvu a kytary zazní písničky z projektu Homolka Tobolka, akustické předělávky některejch wohnoutích písní a pak volný improvizace, což je dycky otázka momentální nálady:). Možná se tam mihne i nějakej ten host – vlastně je to vůbec tak nějak myšleno improvizačně, což já děsně rád.

Mějte se jarně a třebas na slyšenou.

Honza Homola Homolka Tobolka